Senzomotorická stimulace je cvičební postup založený na neurofyziologickém odkladě. Aktivace svalového aparátu se dosahuje pomocí smyslového vnímání pohybu. To vytváří zpětnou vazbu pro jemnou korekci a možnost koordinovaného projevu specifikovaným pohybem (např. chůze). Je vhodný pro odstranění svalové nerovnováhy, rozbití špatných pohybových stereotypů a stabilizaci správného držení těla ve stoji, v sedě, při chůzi.

Tato technika obsahuje kožní dráždění plosek nohou a aktivaci stabilizačních svalů soustavu balančních cviků (postupně i cvičení na míčích, labilních plochách aj.) v různých polohách. Cílem je pak zautomatizovat tyto pohyby a reakce pro běžný denní režim.

Metoda ACT využívá některých základních myšlenek metody Roswithy Brunkow a rozvíjí vybrané neurofyziologické principy. Za hlavní terapeutický prostředek metody jsou označována napínací vzpěrná cvičení.

ACT využívá pohybové vzory vycházející z poloh fyziologického motorického vývoje dítěte a jeho variant. A protože svalové řetězce začínají a končí na akrech (ruce a nohy), vede jejich aktivace nebo útlum pomocí exteroreceptivních a proprioreceptivních stimulů ke specifické odpovědi na trupu.

Pomocí vzpěru o kořeny dlaní a paty ve specifických pozicích jedinec dosahuje napřímení páteře a stabilizace končetin a trupu. Základem tak jsou maximální volní dorzální flexe rukou a nohou (vzpěr) proti pevné nebo pomyslné ploše, kdy dochází k vzpřímenému držení osového orgánu a k aktivnímu držení těla proti působení zevních sil. To je pak základem pro jakýkoliv další pohyb.

Opakováním těchto motorických stereotypů dochází postupně k procesu učení, což dále umožňuje dosáhnout nejen napřímení páteře a jeho udržení ve vzpěru, ale i možnost v průběhu vzpěru pozice měnit. V konečném důsledku je tento efekt viditelný i při běžných denních činnostech a zátěžových situacích.