Člověk je ve své podstatě velmi aktivní tvor, jehož tělo bylo a je dlouhodobě utvářeno právě pohybem. Musí si obstarat jídlo, najít si partnera, postarat se o potomstvo, zajistit si místo pro spánek i zábavu. Doba od pračlověka a jeho lovu mamutů se ovšem ve spoustě věcech změnila a bolesti zad plynoucí ze statického držení těla jsou pro mnohé nepříjemným následkem.

Za většinu potíží si ovšem můžeme sami, jako následek špatných životních návyků při práci a v každodenním životě.

Člověk není stvořen k sezení, aspoň ne k tzv. západnímu typu. „Nejhloupějším vynálezem naší západní kultury je židle“, říká Dr. Günter Vogel, antropolog a odborník na chování při sezení. Přesto strávíme průměrně 14 hodin denně sezením.

A to nejen v práci. Sami si spočítejte, kolik minut během dne sedíte u jídla, na WC, v MHD či autě, u televize, s telefonem či tabletem v ruce, v čekárně u doktora nebo na rodinné návštěvě…

Následkem celodenního sedacího maratonu nás trápí bolesti zad, hlavy, očí; brnění prstů; otoky nohou a křečové žíly; bolest podbřišku a inkontinence či zácpa.  A vše vede i k shrbenému držení těla a předsunu hlavy.

A tento problém se netýká jen osob středního či vyššího věku, ale častěji právě mladých lidí.

A jak si správně nastavit židli při práci na PC?

Zdravý aktivní pracovní sed musí v základu splňovat několik pravidel:

1. Správně nastavit výšku židle a stolu. Kotníky, kolena i kyčle by měly svírat úhel min. 90°, chodidla jsou plně v kontaktu se zemí. V žádném případě se nedoporučuje sedět s nohou přes nohu. Bederní páteř není ani prohnutá ani vyhrbená, hlavní opora při sedu je zespodu na sedacích kostech, nikoliv na kostrči. Ramena jsou volná, netlačí se k uším, lokty svírají také cca 90° a předloktí jsou přibližně svojí polovinou opřena o desku stolu.
2. Vytvořit správnou ergonomii při práci u PC lze např. nastavením displeje. Pro práci delší než 30 minut nepoužívejte notebook nebo tablet, popřípadě je vhodné si pořídit další monitor či klávesnici. Monitor by měl být vzdálen na délku vašich natažených paží a v takové výšce, aby se Vaše oči při rovném sedu dívaly přímo do horní třetiny obrazovky. Ruka na myši by měla být v prodloužení předloktí, nikam ji nezalamujte.
3. Kombinovat statickou pozici s adekvátní kompenzací v podobě pohybu. Např. s pro člověka nejpřirozenějším pohybem = chůzí. Pro zachování zdraví se doporučuje ujít denně 10 tisíc kroků, tj. cca 7 kilometrů, pro začátek ovšem postačí cca 6 tisíc kroků.
4. Pořídit si možnosti aktivního – dynamického sedu. Jednou z mnoha variant aktivního sedu je např. sezení ne velkém gymnastickém míči nebo balančních čočkách, tzv. dynairech (podložky plněné vzduchem). Takový sed má výhodu v aktivaci všech složek svalového válce trupu, včetně pánevního dna. Alespoň z počátku rozhodně svoje záda nezatěžujte celodenním sezením na balanční ploše, ale dávkujte vše postupně. Po desítkách minut s přestávkami. Také se bez přípravy hned nepostavíte na start maratonu.
5. Každý den si najít několik minut denně, které věnujete péči o svoje svaly a páteř a psychiku.

Sed, i aktivní je nutné po kratších časových úsecích měnit. Maximální délka je podle mého 20 minut, neboť to je přesně doba, po kterou dokáží naše svaly zvládat „náporˮ statického držení. Poté se pomalu začíná sed tzv. hroutit do pohodlného zavěšení ve vazech (kulatá záda a předsun hlavy), což je energeticky méně náročné, ale s horšími důsledky. Doporučuji tedy střídat sed aktivně držený, sed na balanční podložce či míči se sedem více uvolněným.